Jednou při noční v nemocnici jsem si povídal s jednou pacientkou. Ten rozhovor začínal asi takto:

„Dobrý večer Zbyšku, dlouho jsi nebyl v práci. Ty si už na mně nepamatuješ? Já jsem Eva a je mi 44 let a byla jsem ve čtvrtek na gynekologické operaci při které mi lékaři odstranili dělohu. Na operačním sále jsem byla ráno ve čtvrtek sama, ale po mně šla z našeho pokoje na operaci ještě má spolubydlící Šárka. A ta mně asi na operačním sále viděla, jak mně po operaci budí a pak jela na operační sál ona, když přišla na řadu. Ale já jsem jí už tam neviděla. Já jsem se probrala zpět do života po své operaci až na pokoji a ona už tam nebyla. Asi už byla na operačním sále. Před operací jsme dostali nové čisté prádlo – andělíčka a punčochy a ty jsme si museli obléknout. A pak jsem byla na řadě já. Jela jsem na sál jako první z pokoje. V předsálí, to je taková přípravna místnost, před operačním sálem, mně svlékli z andělíčka úplně do naha. Ale hned mně přikryli takovým velkým zeleným prostěradlem. A pak mi dali na hlavu takovou čepici s gumičkou na okrajích, aby mi zakryli vlasy. Ale já, protože mám černé vlasy dlouhé až po ramena, tak jsem je měla raději ještě stažené do ohonu. A viděl jsi jaké mám hnědé oči? A pak jsem už jela na operační sál. Operační stůl mi hodně připomínal tu gynekologickou „kozu“, jakou mají u gynekologa v ordinaci. A tak jsem si na něho lehla, dala nohy nahoru a od sebe. A ještě mi je připoutali širokými řemeny na suchý zip. Tak připoutané nohy jsem měla snad poprvé v životě. A abych se na tom operačním stole necítila špatně a nebyla tam celá nahá, tak jsem zase rychlé byla přikryta těmi velkými zelenými prostěradly. A ještě ještě si pamatuji pár slov s anestezioložkou, která se musela ujistit, jak se jmenuji a že mám opravdu výšku 178 cm a váhu 84 kg. Bylo to asi z důvodu správné dávky anestetika. A pak mi změřila ještě hodnotu krevního tlaku a napojila kapačku do mojí žíly. A pak mi už řekla, že mně už nebude více trápit a dala mi už masku, kterou mi zakryla nos a ústa. Pak už jsem si dále sama dýchala tou anesteziologickou maskou a už jsem pomalu vnímala jen hezké usínání. Tak takový byl Zbyšku úvod mé operace.“